23. 7. 2010
DTZ: Obchodní centra nemusejí nutně znamenat odliv maloobchodníků z center měst
Praha/sli - Mnoho českých a moravských měst musí řešit komplikovaný problém: s rozmachem nákupních zón klesá návštěvnost center, malé obchody krachují, jsou nahrazovány – pakliže vůbec - méně kvalitním retailem, v důsledku čehož odliv lidí z centra dále pokračuje. Tento jev se netýká jen návštěvníků center měst, ale i rezidentů. Podle mezinárodní poradenské společnosti DTZ je však možné vyrušit negativní vazbu mezi obchodními zónami v prstencích měst a živnostníky v centrech. A to i přesto, že obchodní centra začínají stále častěji přebírat některé kdysi typicky městské funkce - nabízejí nejenom obchody, ale i zábavu, za kterou lidé dříve chodili do centra a také další služby.
„Cestou je umisťování takříkajíc specialit. Kromě stále oblíbenějších trhů a akcentu na čerstvé nebo původní potraviny jde o značky a obchody, které v obchodních centrech chybějí. Samozřejmostí jsou kavárny, restaurace a další gastro nabídka, včetně zábavních podniků,“ konstatuje Lenka Hartmanová, analytička DTZ, podle které by však na prvním místě měla být urbanistická koncepce a stimulace lidí k cestě do centra. Počínaje přátelským veřejným parterem, bezpečnou nemotorizovanou a kvalitním veřejnou dopravou popřípadě parkovacími domy a konče množstvím odpočinkových ploch, zeleně nebo míst, kde se mohou zabavit jak senioři, tak i rodiny s malými dětmi.
Lze se poučit například i ve Spojených státech, kde se majitelé nemovitostí (obchodů) v centrech měst spojují, aby společnou marketingovou i obchodní strategií přilákali návštěvníky. Ve spolupráci se samosprávou se i často podílejí na investicích např. do zatraktivnění parteru ulice. Probíhá i koordinace co do skladby obchodníků a sortimentu. „Radnice v rozvinutých ekonomikách se zpravidla snaží nové developerské projekty posuzovat i s ohledem na dopad na stávající nabídky. I proto si často objednává studie a analýzy, které pojmenovávají rizika,“ doplňuje Lenka Vodrážková z DTZ.
Příklady řešení nalezneme i v západní Evropě: po živelné výstavbě hypermarketů a nákupních center na okrajích měst v 70. a především 80. letech přistoupily radnice postupně k regulaci výstavby a podpoře revitalizace center měst, která utrpěla odlivem obchodů a zákazníků do nákupních center. Například ve Velké Británii či Nizozemí panují přísná pravidla pro výstavbu a jsou upřednostňovány projekty v centrech měst. Britská města si zpracovávají strategie kolik obchodních ploch a jakého charakteru jejich město potřebuje a regulují jaké využití a typy obchodů by se měly v jejich centrech umisťovat.
„Mnohdy je třeba spojit majitele domů, majitele obchodů a město tak aby spolupracovali s tím, že město poskytne strategické vedení, vizi, vytyčí mantinely nástroji územního plánování a zainvestuje do veřejných prostor,“ doplňuje Lenka Hartmanová, která je rovněž členkou Institutu pro udržitelný rozvoj sídel, který se tématu dlouhodobě věnuje. Cestou může být i snížení nájemného pro maloobchodníky v domech vlastněných obcemi.
Zajímavý postup již v roce 2008 zveřejnila radnice Prahy 6, která chce pomoci k oživení populární Dejvické ulice. Zde by měla v dalších letech vzniknout nová náměstíčka, aleje stromů i podzemní garáže. Cílem této akce je přeměna dnes ničím výjimečné ulice, zaplněné parkujícími auty nejen místních obyvatel, ale i lidí, kteří do města dojíždějí, na rušnou městskou obchodní třídu, kde by měli hlavní slovo chodci.
